|
|
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky
Binhack, Oto ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky Abstrakt Diplomová práce se zabývá politickým kontextem výběru soudců Ústavního soudu České republiky. Výzkumnou otázkou je, zda odmítnutí prezidentových kandidátů Senátem je spíše projevem politické moci, nebo korektivem vysoké morální i odborné kvality ústavních soudců. Spolu s tím diplomová práce zkoumá, zda by bylo vhodné změnit stávající právní úpravu výběru ústavních soudců. První část práce nejprve shrnuje dosavadní odborné reflexe tématu, jež většinou upozorňovaly na nevhodnost možnosti opakovaného jmenování ústavních soudců, spolu s navázáním jejich funkčních období na prezidentovo, a na poněkud nahodilý přístup senátorů k posuzování kandidátů. Dále tato část práce obsahuje vymezení výzkumné otázky spočívající v úzkém pojetí politiky ve smyslu policy. Druhá až pátá část práce jsou věnovány funkčním obdobím jednotlivých prezidentů s přehledem jejich neúspěšných nominací na Ústavní soud, byť v případě Václava Havla nejsou započítány do výzkumu, protože se jednalo ještě o akty Poslanecké sněmovny prozatímně vykonávající pravomoci Senátu. Informace z parlamentních stenozáznamů jsou doplněny o postřehy z médií a odborné literatury se snahou o co nejobjektivnější zachycení důvodů neschválení kandidátů. Šestá část práce vyhodnocuje výsledky...
|
|
|
Lichtenštejnsko mezi přímou demokracií a absolutní monarchií? Cesta k nové lichtenštejnské ústavě
Floder, Daniel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Zatímco ve většině evropských monarchií docházelo v průběhu 20. století ke změnám politického systému či dekonstrukci politické moci panovníka, v Lichtenštejnském knížectví nastal v 90. letech téhož století opačný proces. Ten vyvrcholil novelizací ústavy roku 2003, v níž se lichtenštejnský kníže mocensky prosadil vůči demokraticky zvoleným státním institucím. Cílem této práce je zanalyzovat ústavní novelu a její dopad na ústavně-politický systém Lichtenštejnska a zjistit hlavní příčiny úspěchu knížete v ústavním referendu v roce 2003. Výzkum je proveden formou případové studie. K interpretaci výsledků v rámci politologických výzkumů monarchií jsou použity koncepty, jako je teorie králova dilematu či smíšená ústava. Hypotéza předpokládá, že i přes posílení moci knížete nedošlo ke změně politického systému v absolutní monarchii a že hlavním klíčem knížecího úspěchu byla jeho silná pozice zakotvená v historických tradicích a sentimentech obyvatel země. V práci jsou využity prameny, přičemž centrálním je ústava. Prameny jsou doplněny o sekundární literaturu z oborů politologie, historie či práva. Práce dochází k závěru, že i přes značné posílení knížecích pravomocí nedochází k dezintegraci demokratického parlamentního systému a ze země se nestává absolutní monarchie. V ústavě stále existují pojistky...
|
|
|
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci ČR
Schneider, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci Abstrakt Práce se zabývá definováním postavení Ústavního soudu v systému dělby moci České republiky. Pro porozumění role Ústavního soudu je důležité pochopení historických souvislostí, proto se v první části práce věnuje vývoji a pojmům konstitucionalismu a ústavního soudnictví. V této části se práce zaměří na důležité myslitele, kteří ovlivnili způsob myšlení o moderním státě a rozdělení mocí. Posléze i ústavnímu soudnictví koncentrovanému a difúznímu. V kapitole druhé se věnuje práce vývoji Ústavního soudnictví v Čechách, a to postupně v několika obdobích od Habsburské monarchie, přes období v Československu v letech 1918-1938, 1945-1989 až po vznik Ústavního soudu České republiky v roce 1991, o čemž je pojednáno v závěru tohoto oddílu. V kapitole třetí se práce zaměří na Ústavní soud České republiky, jeho vznik a zákonnou úpravu, charakteristiku soudu jako instituce, funkci soudce Ústavního soudu, specifika a jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem a způsob a závaznost rozhodování Ústavního soudu. V kapitole čtvrté se práce zaměřuje ze začátku obecně na popis dělby moci, jakož i odraz dělby moci v právu České republiky. Poté je popsána role Ústavního soudu v rámci tohoto systému, je vymezen jeho vztah k ostatním komponentům dělby moci a na vybraných...
|
|
|
Zákony s individuálním předmětem v systému veřejného práva
Sharp, Vladimír ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Pouperová, Olga (oponent)
Zákony s individuálním předmětem v systému veřejného práva Abstrakt Tato práce se věnuje problematice tzv. individualizované legislativy, tedy právním předpisům majícím individuálně určeného adresáta, konkrétní předmět úpravy či postrádajícím jiný prvek obecnosti či abstrakce. Tyto předpisy, společně označované technickým pojmem tailor- made laws, představují určitý hybrid mezi právním předpisem par excellence a individuálním (správním) aktem, a vytváří tak praktický a právně-teoretický problém jak z hlediska dělby moci, tak i z hlediska zásahu do práv jednotlivců. Je-li forma právního předpisu propůjčena individuálnímu aktu, o právech a povinnostech jmenovitě určených osob či o konkrétní věci je rozhodováno mimo standardní procedurální režim, což mimo jiné znamená, že dotčené osoby mohou být připravovány o procesní práva včetně řádných opravných prostředků, a jsou tak fakticky odkazovány na negativního zákonodárce. Vize posunu k ryze formálnímu pojetí právních předpisů nadto vyvolává otázku, zda právní předpisy mají být považovány za univerzální nástroj vyjadřování politické vůle, a zda tedy forma zákona může být využívána k potenciálnímu dosahování jakýchkoliv cílů. Autor v dané práci analyzuje jednotlivé typy zákonů s individuálním předmětem a nabízí jejich klasifikaci jak na základě účelů a využití...
|
|
| |
|
|
Odraz Ústavy ČSR 1920 v Ústavě České republiky
Pažourek, Kryštof ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je odraz Ústavy Československé republiky z roku 1920 v nynější Ústavě České republiky. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké byly stěžejní inspirační zdroje při tvorbě Ústavy České republiky a především, jak moc se nynější základní dokument státního uspořádání liší či naopak shoduje s Ústavou Československé republiky přijatou roku 1920. V první části se práce nejdříve zaměřuje na historický kontext provázející vytvoření a přijetí Ústavy České republiky, zejména popisuje důležité společenské změny v roce 1989 a následný rozpad federace. Po pochopení historického kontextu doby je čtenář seznámen s procesem tvorby a následného přijetí Ústavy České republiky. V této části se práce také věnuje samotným inspiračním zdrojům Ústavy ČR, a to zdrojům historickým, filozofickým a zahraničním. Druhá část bakalářské práce již patří samotné komparaci Ústavy ČSR z roku 1920 a Ústavy České republiky. Při tomto srovnání je kladen důraz jak na moc zákonnou, výkonnou a soudní, tak také na celkové pojetí základního dokumentu státu. Práce přináší čtenáři ucelený přehled tvorby Ústavy České republiky a jejích inspiračních zdrojů.
|
|
|
Princip dělby moci v Ústavě Pylypa Orlyka z roku 1710
Majdyč, Taras ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Ústavou Pylypa Orlyka z roku 1710. Cílem práce je popsat a analyzovat tento právní dokument a uvést jej do historického kontextu doby před jejím vznikem a v době vzniku. Kromě samotné Ústavy Pylypa Orlyka je cílem této práce stručně popsat i teorii dělby moci a smluvní teorii, které úzce souvisí se samotnou ústavou. První část práce se proto věnuje právě těmto teoretickým východiskům, přičemž je nastíněn pohled hlavních myslitelů na společenskou smlouvu a dělbu moci ve státě. Druhá část práce se věnuje historii na ukrajinském území před rokem 1710, a to kvůli pochopení obsahu dokumentu a okolnostem jejího vzniku. V třetí části práce je vymezen prostor pro představení osobnosti Pylypa Orlyka, jeho kariéře a jeho politickému vlivu a myšlení. V další části je rozebrána samotná Ústava Pylypa Orlyka, a to nejdříve její ideové prameny a autoři a dále samotné jednotlivé články ústavy. V předposlední části diplomové práce je pojednáno o Ústavě Pylypa Orlyka v komparaci a benátským státním zřízením a dále v komparaci s polskou májovou ústavou. Na závěr diplomové práce je zařazena úvaha autora nad významem Ústavy Pylypa Orlyka pro další právní vývoj na ukrajinském území.
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Soudcovský aktivismus
Pumr, Jaromír ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Soudcovský aktivismus Abstrakt Práce se zabývá komplexnějším uchopením fenoménu soudcovského aktivismu ve společnosti. Zásadní pro ni a pro posouzení soudcovského aktivismu je teorie dělby moci ve státě, bez jejíž uchopení nelze tento fenomén posuzovat a správně zhodnotit. První kapitola se proto zabývá dělbou moci jako teoretickým konceptem, jeho vývojem a jeho aktuálním stavem. Staví se spolu se soudobými autory kriticky k jejímu pojetí a navrhuje změnu jeho pojetí s akcentem na účel dělby. V kapitole druhé se soustředí na soudnictví a soudní soustavu z institucionálního a funkčního hlediska. Nabízí tradiční definice soudnictví, ale všímá si mnoha autorů, kteří kritizují pojetí soudní moci z důvodu přílišné podobnosti se státní správou. V kontextu dělby moci se tyto názory snaží vyvracet argumenty specifické odbornosti soudní moci a její společenské legitimitě. V kapitole třetí se plně věnuje soudcovskému aktivismu. Upozorňuje na velký rozptyl různých definic a situací, v souvislosti se kterými je pojem používán, proto k jeho definici využívá zejména meta-analýzu Keenana Kmiece. Všímá si pak obrovské změny, které dostálo soudnictví ve společnosti za posledních 100 let, a z toho důvodu popisuje ty nejdůležitější: hypertrofii práva a lidských práv, a změnu hlavních interpretačních proudů do...
|
|
|
Nezávislost soudní moci v České republice
Josef, Jakub ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu nezávislosti soudní moci, které se snaží uchopit v celé komplexnosti. Zabývá se dvěma výzkumnými otázkami: jaké existují techniky ovlivňování nezávislosti soudní moci a jak lze vůči těmto technikám posílit odolnost českého soudnictví. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, práce na úvod z teoreticko-právního pohledu rozebírá pojmy nezávislost soudní moci, soudu a soudce a věnuje se rozdílu mezi soudcovskou nezávislostí a nestranností. Na úvodní teoretickou část navazuje podrobný popis kroků, pomocí kterých se v Polsku a v Maďarsku podařilo od roku 2010 nezávislou soudní moc paralyzovat. Popis útoků na nezávislost soudní moci slouží k tomu, aby mohly být ve třetí části práce zobecněním vyvozeny jednotlivé techniky, pomocí kterých lze do nezávislosti justice zasahovat. Práce jednotlivé techniky kategorizuje a podrobněji se zabývá problematikou tzv. court-packingu a kárným řízením. Další část práce se věnuje druhé výzkumné otázce - jak lze v České republice úspěšně bojovat vůči technikám zasahování do nezávislosti soudní moci. Dospívá k závěru, že nejvíce stěžejní jsou legislativní změny na poli práva ústavního a doporučuje posílit rigiditu některých norem, které se týkají fungování Ústavního soudu. Z pole práva podústavního se práce de lege ferenda zabývá...
|
host ::
RSS.